|
|
Struktury v optických vláknech
Polreich, Štěpán ; Čučka, Milan (oponent) ; Urban, František (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje základní pojmy, principy a vlastnosti optických vláken. Jsou zde uvedeny jednotlivé typy struktur optických vláken a jejich využití v praxi. V práci je také uvedena technologie výroby těchto struktur. U každé ze struktur je zároveň i uvedeno, v jaké oblasti se používá, zda se jedná o oblast senzoriky nebo telekomunikační techniky. Značná část je věnována speciálním strukturám, které nacházejí uplatnění především v senzorové technice díky své velké citlivosti. Práce popisuje návrh struktur, které byly obráběny pomocí femtosekundového laseru a následně uvádí, ve které oblasti se takto upravená vlákna využívají.
|
|
|
Soustava Fabry-Perotova a Michelsonova interferometru pro měření délek s femtosekundovým laserem
Vémola, Tomáš ; Liška, Miroslav (oponent) ; Číp, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem komparačního interferometru. Jedná se o soustavu dvou interferometrů, Michelsonova a Fabryho-Pérotova. Účelem této sestavy je vzájemně po- rovnat výsledky délkových měření těchto interferometrů. V teoretické části jsou popsány principy měření s Michelsonovým a Fabryho-Pérotovým interferometrem. Zvláštní po- zornost je věnována inovativní metodě interferometrických měření s laditelnými lasery a optickým frekvenčním hřebenem. V praktické části je popsána tzv. pilotní sestava. Jedná se o prototyp, který sloužil k základním experimentům pro porovnání obou výše zmíněných metod. Na základě výsledků měření a zkušeností s touto sestavou pak byla navržena definitivní sestava ve formě samostatného přístroje.
|
|
|
Femtosekundové lasery a jejich aplikace
Oškera, Jakub ; Urban, František (oponent) ; Münster, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá teoretickou částí definicí laseru, jeho vlastnostmi a použitím v praxi. Práce popisuje základní princip laserového paprsku, s ním související jednotlivé typy laserů a porovnání s běžným zdrojem světelného záření. Dále, práce popisuje laserové vysílací režimy: kontinuální, pulsní, a hlavní rozdíly mezi nimi. Další část popisuje femtosekundové lasery a jejich generující pulsy. Práce obsahuje teoretický návrh měření, který využívá právě tento laser. Teoretický koncept je navržen pro obor spektroskopie a jsou zde zmíněny základní metody spektroskopie: ultrafialovo-viditelná, Ramanova a infračervená. Součástí této práce je také aplikační software WattJoule, který byl naprogramován za účelem použití při experimentálním měření. Toto experimentální měření je náplní poslední částí této bakalářské práce. Cílem tohoto měření je pokus o navázání vysokovýkonnového laserového svazku do optického vlákna. V závěru je diskutován popis a výsledek tohoto experimentálního měření.
|
|
|
Dvoufotonová fotopolymerace více laserovými svazky
Skalický, Jiří ; Pilát,, Zdeněk (oponent) ; Jákl,, Petr (vedoucí práce)
Fotopolymerace je technika používaná pro vytváření povrchových struktur nebo mikroobjektů z fotorezistu. Tento proces je iniciován ozářením vzorku světlem s vlnovou délkou, kterou materiál absorbuje. Po iniciaci je vzorek zpracován podle typu fotorezistu – zahřátím, ošetřením vývojkou nebo omytím neozářeného rezistu příslušným činidlem. K iniciaci lze použít zaostřeného svazku femtosekundového laseru s dvojnásobnou vlnovou délkou. Díky krátké délce pulzu s velkou hustotou fotonů dojde k dvoufotonové absorpci, která ovlivní pouze blízké okolí ohniska svazku. Rozlišení se tak zvýší a detaily mohou dosahovat velikosti v řádu desetiny mikrometru. Navíc se tímto způsobem zahřeje velmi malá oblast vzorku a minimalizuje se tak riziko nevyžádané iniciace tepelnými vlivy. Modelování větších struktur složených z malých detailů technikou dvoufotonové fotopolymerace je časově velmi náročné. Optickou sestavu jsme proto rozšířili o prostorový modulátor světla (SLM), který rozdělí dopadající záření na několik svazků pomocí dynamických počítačem generovaných hologramů. Polymerace tedy může být provedena více ohnisky současně, což se dá využít při tvorbě jednotlivých mikročástic i při polymerování periodických povrchových struktur. Dalším urychlením procesu může být nahrazení statického uspořádání vyžadujícího výměnu vzorku po každé expozici experimentem kontinuálním, u kterého k fotopolymeraci dochází v mikrofluidním kanálku se stálým přívodem fotorezistu do aktivní oblasti vzorku.
|
|
|
Kombinované struktury v optickém vlákně
Klvaňa, Jakub ; Čučka, Milan (oponent) ; Urban, František (vedoucí práce)
Cílem této siplomové práce je seznámení se s problematikou optických vláken a5 mož- nostmi vytváření funkčních optických struktur v optických vláknech. První část se zamě- řuje na samotná optická vlákna a jejich vlastnosti. Další kapitola se zabývá samotnými funkčními strukturami a jejich výrobou další část je věnována rozboru vzájemné kombi- nace těchto funkčních struktur a jejich možným aplikacím v senzorice. Následně je v práci navržena vlastní kombinovaná struktura, která je posléze vyrobena, změřena a vyhodno- cena pro možné využití v senzorice
|
|
|
Podélné indexové struktury v optických vláknech
Polreich, Štěpán ; Čučka, Milan (oponent) ; Urban, František (vedoucí práce)
Tato diplomová práce popisuje základní pojmy, principy a vlastnosti optických vláken. Značná část je věnována vláknovým mřížkám, které jsou tvořeny změnou indexu lomu v jádře optického vlákna. V této práci je uveden popis, princip, metoda výroby a rozdělení mřížek na Braggovy mřížky, mřížky s dlouhou periodou a chirpované mřížky. Dále jsou v této práci popsány různé typy laserů a jejich výhody oproti ostatním laserům. Velká část se zabývá popisem femtosekundového laseru, se kterým budou později vytvářeny stuktury do materiálu. Dále jsou popisovány režimy laseru, jedná se o režim mikroobrábění a modifikace, neboli změna indexu lomu v objemu materiálu. Poslední část se zabývá změnou indexu lomu v planární technologii, vytvořením drážky pro upevnění vlákna a prováděnými pokusy o zápis mřížky do optického vlákna. Vzniklé senzory s vláknovou mřížkou jsou testovány při změně teploty a také v tahu. Nakonec jsou uvedena i praktická využití senzorů vytvořených femtosekundovým laserem a výhody oproti mřížkám tvořenými UV laserem a technikou fázové masky.
|
|
|
Podélné indexové struktury v optických vláknech
Polreich, Štěpán ; Čučka, Milan (oponent) ; Urban, František (vedoucí práce)
Tato diplomová práce popisuje základní pojmy, principy a vlastnosti optických vláken. Značná část je věnována vláknovým mřížkám, které jsou tvořeny změnou indexu lomu v jádře optického vlákna. V této práci je uveden popis, princip, metoda výroby a rozdělení mřížek na Braggovy mřížky, mřížky s dlouhou periodou a chirpované mřížky. Dále jsou v této práci popsány různé typy laserů a jejich výhody oproti ostatním laserům. Velká část se zabývá popisem femtosekundového laseru, se kterým budou později vytvářeny stuktury do materiálu. Dále jsou popisovány režimy laseru, jedná se o režim mikroobrábění a modifikace, neboli změna indexu lomu v objemu materiálu. Poslední část se zabývá změnou indexu lomu v planární technologii, vytvořením drážky pro upevnění vlákna a prováděnými pokusy o zápis mřížky do optického vlákna. Vzniklé senzory s vláknovou mřížkou jsou testovány při změně teploty a také v tahu. Nakonec jsou uvedena i praktická využití senzorů vytvořených femtosekundovým laserem a výhody oproti mřížkám tvořenými UV laserem a technikou fázové masky.
|
|
|
Kombinované struktury v optickém vlákně
Klvaňa, Jakub ; Čučka, Milan (oponent) ; Urban, František (vedoucí práce)
Cílem této siplomové práce je seznámení se s problematikou optických vláken a5 mož- nostmi vytváření funkčních optických struktur v optických vláknech. První část se zamě- řuje na samotná optická vlákna a jejich vlastnosti. Další kapitola se zabývá samotnými funkčními strukturami a jejich výrobou další část je věnována rozboru vzájemné kombi- nace těchto funkčních struktur a jejich možným aplikacím v senzorice. Následně je v práci navržena vlastní kombinovaná struktura, která je posléze vyrobena, změřena a vyhodno- cena pro možné využití v senzorice
|
|
|
Dvoufotonová fotopolymerace více laserovými svazky
Skalický, Jiří ; Pilát,, Zdeněk (oponent) ; Jákl,, Petr (vedoucí práce)
Fotopolymerace je technika používaná pro vytváření povrchových struktur nebo mikroobjektů z fotorezistu. Tento proces je iniciován ozářením vzorku světlem s vlnovou délkou, kterou materiál absorbuje. Po iniciaci je vzorek zpracován podle typu fotorezistu – zahřátím, ošetřením vývojkou nebo omytím neozářeného rezistu příslušným činidlem. K iniciaci lze použít zaostřeného svazku femtosekundového laseru s dvojnásobnou vlnovou délkou. Díky krátké délce pulzu s velkou hustotou fotonů dojde k dvoufotonové absorpci, která ovlivní pouze blízké okolí ohniska svazku. Rozlišení se tak zvýší a detaily mohou dosahovat velikosti v řádu desetiny mikrometru. Navíc se tímto způsobem zahřeje velmi malá oblast vzorku a minimalizuje se tak riziko nevyžádané iniciace tepelnými vlivy. Modelování větších struktur složených z malých detailů technikou dvoufotonové fotopolymerace je časově velmi náročné. Optickou sestavu jsme proto rozšířili o prostorový modulátor světla (SLM), který rozdělí dopadající záření na několik svazků pomocí dynamických počítačem generovaných hologramů. Polymerace tedy může být provedena více ohnisky současně, což se dá využít při tvorbě jednotlivých mikročástic i při polymerování periodických povrchových struktur. Dalším urychlením procesu může být nahrazení statického uspořádání vyžadujícího výměnu vzorku po každé expozici experimentem kontinuálním, u kterého k fotopolymeraci dochází v mikrofluidním kanálku se stálým přívodem fotorezistu do aktivní oblasti vzorku.
|
|
|
Femtosekundové lasery a jejich aplikace
Oškera, Jakub ; Urban, František (oponent) ; Münster, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá teoretickou částí definicí laseru, jeho vlastnostmi a použitím v praxi. Práce popisuje základní princip laserového paprsku, s ním související jednotlivé typy laserů a porovnání s běžným zdrojem světelného záření. Dále, práce popisuje laserové vysílací režimy: kontinuální, pulsní, a hlavní rozdíly mezi nimi. Další část popisuje femtosekundové lasery a jejich generující pulsy. Práce obsahuje teoretický návrh měření, který využívá právě tento laser. Teoretický koncept je navržen pro obor spektroskopie a jsou zde zmíněny základní metody spektroskopie: ultrafialovo-viditelná, Ramanova a infračervená. Součástí této práce je také aplikační software WattJoule, který byl naprogramován za účelem použití při experimentálním měření. Toto experimentální měření je náplní poslední částí této bakalářské práce. Cílem tohoto měření je pokus o navázání vysokovýkonnového laserového svazku do optického vlákna. V závěru je diskutován popis a výsledek tohoto experimentálního měření.
|
host ::
RSS.